Karlovarský folklorní festival
Mezinárodní folklorní lázeň
31. 8. - 4. 9. 2022

Zúčastněné soubory

Pozvané soubory 2022


Tuzemské soubory


FOLKLORNÍ SOUBOR ČTYŘLÍSTEK
Nové Strašecí
Soubor lidových písní a tanců Čtyřlístek vznikl v roce 1976 z podnětu členů lidové muziky, která na Gymnáziu J. A. Komenského v Novém Strašecí působí nepřetržitě od roku 1956.
Soubor se zabývá především folklorem středních Čech (Rakovnicko, Berounsko, Slánsko). Ovšem jeho cimbálová muzika hraje i písně Moravy (zejména Moravského Slováckého a Valašska) a dudácká kapela zase písně jižních i západních Čech.
Čtyřlístek patří již řadu let mezi přední české folklorní soubory a pravidelně se zúčastňuje celé řady folklorních festivalů a přehlídek. Za dobu své existence uskutečnil soubor více než 2000 vystoupení v celé naší vlasti i daleko za hranicemi.


SOUBOR PÍSNÍ A TANCŮ JISKRA
Plzeň
Soubor písní a tanců Jiskra vznikl v roce 1958. Od svého založení se věnuje zpracování folklorního materiálu jihozápadních Čech – v jeho repertoáru jsou lidové písně a tance z Plzeňska, Žinkovska a Chodska. Lidová muzika vychází z původní štrajchové a dudácké muziky, hudební i taneční zpracování čerpá z národopisných sbírek daných oblastí. Jednotlivá pásma vychází z tradičních projevů výročního a rodinného zvykosloví. Soubor je tvořen taneční, hudební a pěveckou složkou. Lidová muzika souboru spolupracuje s Českým rozhlasem Plzeň, celý soubor se opakovaně představil i v České televizi. Jiskra je hlavním spolupořadatelem Mezinárodního folklorního festivalu CIOFF® Plzeň.
Soubor písní a tanců JISKRA je přidruženým členem České národní sekce CIOFF®
a certifikovaným nositelem nemateriálního kulturního dědictví Plzeňského kraje.


FOLKLÓRNÍ SOUBOR MARJÁNEK

Mariánské Lázně


Počátky folklórního souboru Marjánek sahají do poloviny devadesátých let, kdy začínal jako dramatický kroužek, který se postupem času orientoval na zpracování zvyků a obyčejů. Čím více se věnoval zpracování lidových tradic, tím více čerpal z folklórních materiálů z oblasti Chodska, které dříve sahalo až do blízkosti Mariánských Lázní. Oblečení neurčitého druhu vystřídal chodský kroj, české písně byly nahrazeny chodskými. Soubor pravidelně vystupuje pro lázeňské hosty, znají ho diváci v ČR i v zahraničí. Od roku 2005 organizuje Marjánek mezinárodní folklorní festival Mariánský podzim, který se koná několik týdnů po tom karlovarském.

FOLKLORNÍ SOUBOR SKEJUŠAN
Chomutov

Asi před 150 lety odešlo několik rusínských rodin ze slovenské obce Kamienka za prací do světa. Při svém putování se dostaly do Rumunska, kde se usadily. Přitom stále používaly svůj rodný jazyk, písně a zvyky. Po druhé světové válce se rodiny vrátily zpět do naší republiky a část se jich usídlila v Chomutově. V roce 1990 se pár nadšenců z jejich řad rozhodlo založit rusínský folklorní soubor pojmenovaný podle vesničky, kde se narodili. Soubor jako jediný v naší republice vystupuje a zpívá v rusínském jazyce. V tom nejopravdovějším smyslu slova uchovává a pěstuje tradice tohoto nepočetného etnika. Pravidelně vystupuje na tuzemských a zahraničních festivalech a získává i mnohá ocenění za zpracování autentického materiálu. Na Karlovarském folklorním festivale po celou dobu jeho existence chyběl pouze čtyřikrát.

FOLKLORNÍ SOUBOR STÁZKA
Teplá
Folklorní soubor Stázka vznikl v polovině 90. let při Základní škole v Teplé. Zpracovává české lidové písně, zvyky a tance a zabývá se i folklorem širšího Karlovarska, převážně z oblasti Poohří. Podílí se na organizaci soutěže Zpěváček Karlovarska a Setkání folklorních souborů v Teplé. Účinkoval na mnoha folklorních festivalech v Čechách i na Moravě a pravidelně jezdí vystupovat do Německa. Třikrát byl vybrán na celostátní přehlídku dětských folklorních souborů a v roce 2014 získal titul Laureát Strážnice. V Karlových Varech je pravidelným hostem, letos to bude již jeho 12. návštěva festivalu.

SOUBOR PÍSNÍ A TANCŮ JOSEFA VYCPÁLKA „VYCPÁLKOVCI“
Praha
Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka vznikl v roce 1947 v Praze a je pojmenován po profesoru Josefu Vycpálkovi (1847-1922), jedné z osobností českého národního obrození a autoru ojedinělé sbírky českých lidových tanců. Ve své již sedmdesátileté historii měla činnost Vycpálkovců vždy vliv na rozvoj jevištního zpracování lidového tance. Od počátku devadesátých let je vůdčí uměleckou osobností a choreografkou souboru Daniela Stavělová, která mu vtiskla nezaměnitelnou tvář. Její tvůrčí přístup k motivům spjatým s tradiční lidovou kulturou se vyznačuje především důrazem na práci s výrazem a vzájemným sbližováním a prolínáním tradičních hodnot se současným uměleckým uvažováním. Na našem festivalu se ansámbl objevil již dvakrát, v roce 1997 a 2003.

SOUBOR LIDOVÝCH PÍSNÍ A TANCŮ ŽEROTÍN
Strážnice
Historie Žerotína počíná srpnem 1969, kdy se zformovala skupinka mladých lidí, bez zkušeností, zato však s obrovským nadšením. Na první schůzce stačí k dobré náladě harmonika a víno – hned se zpívá a tancuje a ve Strážnici vzniká Slovácký krúžek. Členové mají společný cíl, naučit se původním strážnickým tancům a místy pozapomenutým písním.
V březnu 1971 dochází v krúžku příchodem nového vedoucího Jana Loutchana k podstatné změně. Zkoušky nabírají nový, náročnější směr, ale díky tomu se soubor dostává na vyšší úroveň. A tím vlastně historie Slováckého krúžku končí a vzniká soubor s novým názvem „ŽEROTÍN.“
V dnešní době je soubor, který čítá zhruba 25 členů ve věku 15 – 35 let, schopný postavit dvouhodinový program. Oprašují se staré kvalitní choreografie, ale vznikají i nové tance. To se ovšem neobejde bez doprovodu cimbálové muziky, kterých se za dlouhá léta vystřídalo hned několik.

FOLKLORNÍ SOUBOR KRUŠNOHOR

Chomutov

Folklorní soubor Krušnohor vznikl v r. 1988 při Kulturním a společenském středisku v Chomutově, kde působí dosud. V současné době sdružuje celkem 20 členů ve věku od 5 do 15 let. Jde zejména o tanečníky a zpěváky. Soubor doprovází vlastní lidová muzika složená z dospělých muzikantů v obsazení housle, kontrabas, dudy a akordeon. Soubor zpracovává folklorní materiál Krušnohoří, Karlovarska a celé západní a jihozápadní části Čech. Součástí repertoáru jsou i dětské tančení hry a pásma.

Je členem regionálního sdružení „Širší karlovarsko“ a pravidelně se účastní setkání dětských folklorních souborů v Teplé u Mariánských Lázní a dětských soutěžních přehlídek v Karlových Varech.

Uměleckou vedoucí je Mgr. Jaroslava Macháčková.

SOUBOR PÍSNÍ A TANCŮ DYLEŇ

Karlovy Vary

Soubor písní a tanců Dyleň se zaměřuje na prezentaci lidových písní a tanců nejzápadnější části Čech, hlavně Karlovarska a Poohří – tedy území, kde vedle sebe po staletí žili Češi i Němci. Se svými více než sto členy a několika tanečními složkami se může pochlubit tím, že na scéně často tančí rodiče i jejich děti a dokonce i vnoučata. Soubor, který patří mezi nejvýznamnější nositele lidových tradic v západních Čechách, často jezdí předvádět své umění i do zahraničí. Vystupoval na festivalech v mnoha evropských zemích, ale také v Mexiku, Malajsii či Izraeli, naposledy reprezentoval Českou republiku na Severním Kypru. Je také pořadatelem Karlovarského folklorního festivalu, který se koná již od roku 1996.


Zahraniční soubory

FOLKLÓRNÝ SÚBOR KYSUČAN
Čadca, Slovensko
Historii souboru Kysučan začal psát roku 1954 učitel Peter Gančár z Vysoké nad Kysucou. Soubor záhy vystoupil na 1. Československé státní Spartakiádě v roce 1955 v Praze. V průběhu své existence rozšířil spektrum zpracovávaného folkloru od Kysuce přes Liptov, Podpolaní a Horehorní až ke goralským prvkům z obce Skalité a dalších regionů Slovenska s využitím tradičních lidových hudebních nástrojů (pastýřských rohů, píšťal, trembitů a dud). Taneční a hudební schopnost souboru postupně rostly, od osmdesátých let jej můžeme řadit mezi nejkvalitnější a nejúspěšnější na Slovensku. V současnosti je zřizovatelem souboru Dom kultury v Čadci.

UDRUŽENJE NARODNOG STVARALAŠTVA ZAPLANJSKI VEZ
Niš, Srbsko

UNS Zaplanjski vez byl založen pro uchovávání srbské lidové tradice (tance, písně, hudba, poezie). Skupina shromažďuje mladé lidi a prohlubuje jejich lásku k tradičnímu tanci. Soubor byl založen v roce 2000. Má 120 členů rozdělených do tří skup – „První,“ „Druhé“a „Dětské.“ Používá 12 choreografií o srbských tradicích a životě. Uměleckým vedoucím skupiny je pan Živojin Djurič.


DO LUSCO Ó FUSCO
A Guarda, Španělsko
Ansámbl Do Lusco Ó Fusco vznikl v roce 1985 v Guardě (region Galicie, Španělsko) jako soubor lidového tance a hudby. Od počátku vystupoval v jižní Galícii a severním Portugalsku. V současnosti má soubor 50 členů od 5 do 60 let
Doprovodná muzika k tanci se obvykle skládá z dud, basy a bubnů. Příležitostně může být doplněna perkusemi. Tato hudební formace se pak nazývá treboada a je typická pro pohraničí s Portugalskem.
Tradiční tance, které skupina předvádí, bývají spontánní, bez pevných pravidel a jejich výuka vychází z pozorování a nápodoby. Většinou se v nich objevuje vedoucí tanečník, který vede zbytek. Nejčastější styly v zemi jsou Xota a Muiñeira. Dnes je můžete vidět během tradičních festivalů v Galicii.
Pro svůj tradiční tanec, průvody a vystoupení má soubor originální kroj svého regionu, který byl v minulosti vyhrazen vyšším společenským vrstvám.